Übersetzung für 'lakonický' von Tschechisch nach Deutsch

lakonický

lakonisch {adj} [geh.]

• Je slavný pro svůj lakonický a vysoce ironický styl, který často vytváří tragikomické zvraty.
• Poláčkův styl je většinou lakonický, bezozdobný, antiromantický, i když se i u něj najde přesně odměřený patos (např. ...
• Je opět ráno. Hudsonovi sedí u snídaně. Paní Hudsonová se ptá manžela, zda je v novinách něco nového, a ten jí lakonicky odpovídá, že nic. Odchází do práce a paní Hudsonová se pouští do úklidu.
• Poukazuje též na shodnost Tacitových a Pliniových svědectví o „křesťanech“ a na to, že i když oba zmínění autoři popisují křesťany a křesťanství, navíc jen povrchně, o Kristovi jako historické osobnosti se zmiňují velice lakonicky.
• V roce 1940 Enzo Ferrari založil vlastní tým z počátku používal vozy Alfa Romeo označené „Bimotore“ nebo „Alfetta“ Protože ve smlouvě uzavřené s milánskou značkou nesměl používat v názvu týmu své jméno. První Ferrari proto neslo lakonicky jméno vůz 815. Ale, už v roce 1947 bylo jméno Ferrari oficiálně zaregistrováno pro různé disciplíny automobilového sportu, jako je formule 1, formule 2, Gran Turismo atd.

• Jeho postoj k životu, jeho (zčásti nejspíš úmyslná a chtěná) vykořeněnost, odlišnost, občas přesahující do intolerance k okolí a nezapojení do konzumní společnosti jež ho obklopuje, někdy přecházející až v misantropii, umožňuje autorovi prostřednictvím popisu jeho opileckých názorů a cynických pocitů drsným jazykem lakonicky komentovat jeho dobu a stav většinové společnosti.
• Dle textů kroniky a svých často ironických glos se Michael z Korutan ve františkánském řádu „zřetelně stavěl na stranu antiintelektuálů, kteří ve vzdělání viděli hrozbu pro františkánskou observanci.“ Například posléze neúspěšné snahy založit v české provincii centrální řádové provinční studium Michael lakonicky okomentoval, že by bylo „v rozporu s úmyslem našich svatých otců“. Z jazykového hlediska byl Michael Němec. Soudobé nacionálně motivované spory mezi německými, polskými a italskými františkány hodnotí celkem střízlivě, zato konfliktům mezi Čechy a Němci věnuje ve svém textu zásadní místo a stavěl se na německou stranu.
• V souvislosti s útěkem odbojáře Jana Smudka za hranice protektorátu (konec března roku 1940) do Jugoslávie je často zmiňována pomoc Jaroslava Valenty. Po příjezdu Jana Smudka do Prahy (27. března 1940) se prostřednictvím Dr. Jaroslava Valenty podařilo navázat kontakt Smudka s odbojem. Některé prameny lakonicky uvádějí, že Jaroslav Valenta dovedl Jana Smudka do konspirační kanceláře v Jungmannově ulici. Jiné prameny uvádějí, že po příjezdu do Prahy vyhledal Smudek okamžitě v paláci YMCA Jaroslava Valentu s žádostí o pomoc. Valenta se snažil zajistit celostátně hledanému Smudkovi v Praze bezpečné ubytování a současně organizoval jeho odjezd za hranice s využitím transportní linky vojenského odboje. Valentovi se ale ubytování nedařilo sehnat. Smudek strávil dvě noci v pražských nočních podnicích. [...] Konečně 29. března 1940 večer odvedl Jaroslav Valenta Jana Smudka do konspiračního střediska ve Vodičkově ulici. Odtud následujícího dne v 6 hodin ráno nastoupil Smudek svoji úspěšnou cestu do bezpeční za hranice protektorátu.